Obsah

Stručný přehled historie

Sboru dobrovolných hasičů Daminěves

obr.První osídlení katastrálního území Daminěves není archivováno, nicméně lze se domnívat, že probíhalo v přímé návaznosti na archeologicky doložené osídlení Povltaví jako celku. Tehdejší ráz krajiny byl samozřejmě poněkud odlišný od krajiny jak ji známe dnes. Na dokumentárních dobových snímcích můžeme vidět místo, kde v současnosti stojí hasičská zbrojnice a tůň která se stala základem pro nynější obecní požární nádrž.

                                   
obr.Je zajímavé, že běžně vznikalo osídlení v dosahu vodního zdroje, a to i před počátkem použití ohně – to navozuje myšlenku, že voda sloužila v té době i k jiným účelům než k hašení. Jak je notoricky známo, každý nový poznatek dokázal člověk okamžitě použít k vlastní škodě, takže lze předpokládat, že vynález ohně jen těsně předcházel vzniku prvního požáru. Některé autority dokonce tvrdí, že to bylo naopak. Proti škodám které požáry nevyhnutelně provázejí bylo obr.nutno najít účinnou obranu – podle dochovaných archiválií to byl právě jistý Eh-der / viz.obr./který pochopil vztah vyjádřený rovnicí:       požár + voda = život jde dál. Jemu můžeme být vděčni za vznik patrně první požární nádrže v historii, a možná i za vznik první jednotky dobrovolného hasičského sboru v Daminěvsi. Požární nádrž v té době nesloužila samozřejmě pouze k likvidaci požárů, to by bylo zjevně neekonomické – byla využívána mimo jiné i k chovu domácího zvířectva, praní svršků a p. – jak je patrno z dokumentárních obrázků.
 
obr. obr.

Samozřejmě odpovídající technologie hašení,voda jako hasební prostředek se dopravovala k ohnisku požáru – podle jeho intenzity a rozsahu- buď namočenou větví – která sice umožňovala zásah přímo v epicentru ovšem brzo uschla a v některých případech dokonce shořela- nebo ve spojených dlaních.

To byl sice efektivní způsob, ovšem nebyl bez nedostatků. Udržení tekutiny v dlaních během dopravy bylo náročné na pozornost a koordinaci a její aplikace problematická. Členové požárního družstva často vyjadřovali svoje úsilí při dopravě vody hlubokým provoláváním znějícím jako „ HÓ, HÓ“ /ekvivalent tohoto pokřiku lze rozpoznat i nyní u družstev při nácviku požárního útoku/. Při vlastním hašení docházelo často ke styku nechráněného povrchu těla s ohněm – hasič takto vystavený působení ohně vyjadřoval svoji nevoli až bolest vysoce znějícími výkřiky popsatelnými jako „ouíí, ouíí“. Ano, tehdy byly položeny základy k dodnes používanému signálu, takzvané hasičské kvartě, kterou dnes známe pod jako ono nezaměnitelné „ HO-ŘÍ“. Výše popsaný způsob zdolávání požárů nebyl příliš efektivní – v suchém letním období narážela jednotka na nízký stav vody v nádrži, v mrazivých zimních měsících naopak na silný led. Tyto problémy se staly výzvou – ti nejlepší dali hlavy dohromady:okonečně jako vždy, když se před příslušníky našeho rodu objeví nepříjemnost většího rozsahu: a pak byl jednoho dne pojat plán vzniku specialistů – první skutečné jednotky sboru dobrovolných hasičů, která byla vybavena základními prostředky pro zdolání požáru, jako jsou: průkaz člena SDH, lékařské potvrzení, nezbytné formuláře, zaplacené členské příspěvky, potvrzení o absolvovaném školení, zápis o činnosti, zápis z výroční členské schůze, zřizovací listina, pokladní kniha, olistěná větev a vědro z kožešin. Ano, to byl skutečný počátek Sboru dobrovolných hasičů . 

oČlenové sboru se mimo vlastního hašení věnovali i prevenci – na obrázku preventista SDH při obchůzce obcí – doprovázen speciálně cvičeným psem.

 Těžké a náročné období vzniku SDH Daminěves bylo završeno mnoha úspěšnými zásahy – oobyvatelstvo si uvědomilo prospěšnost hasičstva a dalšímu pokroku již nestálo nic v cestě. Kde by bylo dnešní hasičstvo ku obětavosti a statečnosti svých předchůdců. S dojetím pohlédněme na zachráněné obyvatele kteří se s  patrným dojetím vracejí do svých obydlí po jednom z úspěšných zásahů SDH.

                                                                                                                                                                    
Určitým specifikem naší lokality je podivný jev – je-li zbytek území Čech sužován vytrvalými srážkami, je oblast působnosti SDH Daminěves stižena nepochopitelným suchem, takže činnost jednotky se sestává zejména z horečného udržování alespoň minimálních vodních zdrojů.                                                
sNaopak – panuje–li všude ničící sucho, jednotka je zcela vytížena likvidací lokálních zátop. Tento jev, který komplikuje činnost SDH Daminěves dodnes, byl znám již minulým generacím. Autentický obrázek ukazuje stav katastru v období katastrofálního sucha, které výrazně utlumilo agrární rozvoj a prodloužilo období sběračství a drobného lovu o několik století. Těmito jevy byl předznamenán i vývoj hasičského sboru – těžištěm činnosti se stával mimo boje s ohněm i boj s vodou. Pro tak velké úkoly se již jevilo použití primitivní techniky jako nedostatečné. Trvalo ovšem celé věky, než došlo k revolučnímu pokroku v hasičské technice. Kolem roku 5500 došlo k trvalému osídlení katastru a to obyvateli, kteří se věnovali převážně zemědělství. Hrozba přírodních živlů nabývala na významu. Do výbavy SDH byly začleněny moderní prostředky, které znásobily možnosti sboru.
 
g
Jednalo se zejména o speciální nejprve keramické a později bronzové nádoby, které umožnily vést požární útok s dosud nevídanou intenzitou. Na obrázku vlevo menší nádoby typu „C“, vpravo mohutné dopravní nádoby „B“.

Skutečný přelom v hasičské technice znamenalo hromadné zavedení unifikovaných zásahových nádob vyrobených z kvalitní bronzové slitiny a vybavených variabilně uloženým madlem – tzv. „uchem“, které umožnilo zjednodušené a efektivní uchopení nádoby a její předávání mezi příslušníky družstva. Od toho byl již jen krok k vynálezu ztzv. řetězu – vedení požárního útoku pomocí řady členů družstva rozestavených po nejkratší spojnici vodní zdroj – požár ve vzdálenostech umožňujících předávání nádob. Plné nádoby byly předávány směrem k požáru, prázdné opačně. Efektivita takto vedeného útoku byla na svoji dobu ohromná. Při dostatečném výcviku bylo možno do řetězu začlenit podle potřeby i tzv. rozdělovač – a dále vést útok dvěma proudy. /viz situační schéma/  
 
sc Zároveň s výzbrojí se prudce zlepšila i úroveň výstroje jednotky .Následující zobrazení zachycuje dochované relikty výstrojních součást, objevené při archeologickém průzkumu lokality

 

zbt n

 

Ani zlepšení vybavení neznamenalo konečné řešení problematiky požární ochrany . S rozvojem civilizace narůstalo i nebezpečí požárů a škody jimi způsobené se šplhaly stále výš. Přes veškerou snahu hasičstva docházelo někdy ke skutečným pohromám. Dokumentární foto pořízené z úbočí Řípu ukazuje prostor Daminěvse během takové katastrofy v roce 1120, kterou hasiči bohužel nezvládli.
 
p po
Po požáru většinou nezbylo, než začít znovu.

 

   
d
Teprve koncem 19. století a ve století 20. se dostala vybavenost jednotky SDH na úroveň která zvrátila poměr sil ve prospěch člověka. Objevily se výkonné stříkačky, hadice a spolehlivá výstroj. Technika pomohla člověku proti odvěkému nepříteli ohni a někdy i proti vodě.

Dobovou techniku přibližuje následující ukázka

 
V současnosti je SDH Daminěves vyzbrojen špičkovou moderní technikou – 2 kusy motorové stříkačky PS 8. Viz následující foto:  
 
m m

Podobná technika je zárukou, že u nás nehrozí selhání, které se přihodilo Pražským kolegům 12.srpna 1881

                                               sd                                        
                                                      
                                            
                               Dáno v Daminěvsi, L.P. 2007